Obièno bih rekla da ne radiš ništa nepromišljeno, ali to je oèito genetska osobina, pa...
Normálně bych vám řekla, abyste nedělali nic neuváženého, ale vypadá to, že neuváženost máme v krvi.
Stvarno ne znam šta bih rekla.
Fakt nevím, co na to říct.
Rado bih rekla da me zanimaš... èisto profesionalno.
Ráda bych řekla, že můj zájem o vás... je čistě profesionální.
Ne bih rekla da ste baš normalni.
Nemyslím si, že jste tak normální.
Uzimam lekove protiv bolova koji me teraju da kažem stvari koje inaèe ne bih rekla.
jsem na bolestivé léčbě to mě donutilo říci něco co bych nikdy neřekla.
Nikada ti ne bih rekla jer znam da mi ne bi oprostio.
Nikdy bych ti to neřekla. Věděla jsem, že bys mi neodpustil.
Ne bih rekla da je Helija u dobroj kondiciji.
Zrovna Heylia moc ve formě není.
Ali da nisam obuèena da podnosim pentotal, možda bih rekla.
Ale kdybych nebyla trénovaná odolat pentatholu, možná bych řekla.
Nikad ne bih rekla ništa protiv tebe.
Nikdy bych proti tobě nic neřekla.
Uh, ja bih rekla isto što i Forman.
Chtěla jsem říct to, co Foreman...
Rado bih rekla da neæe biti tako.
Kéž bych mohla říct, že ne.
Ne znam ni što bih rekla.
Já ani nevím, co na to říct.
Ne bih rekla da æe je oženiti, ako tako osjeæa.
Nemyslím si, že si ji vezme, když nebude chtít.
Ali sve u svemu, ja bih rekla da nikad nisi lepše izgledala.
Řekla bych že jsi ještě nevypadala líp.
Bila je društvena, ali ne bih rekla da je bila bliska s nekim.
No, byla přátelská, ale neřekla bych, že si byla s někým blízká.
Ja bih rekla da je to dokaz, a ti?
Tomuhle já říkám důkazy, co myslíte?
Da možemo da putujemo nazad kroz vreme, možda ne bih rekla ne.
Kdybychom mohli cestovat v čase, možná bych neodmítla.
Da, a uz to, ne bih rekla da smo dogurali do te faze.
Jo, a kromě toho, nemyslím si, že už bychom tam byli.
Ne bih rekla, ali sa druge strane, ti i ja.....pa, to je već druga priča.
To si nemyslím. Ty a já, přes to... no.. to je jiný příběh.
Pa... dakle, ja, ovaj... ne znam što bih rekla.
Proslov. No, já... Nevím, co říct.
Ne bih rekla da su stvari toliko drugaèije.
Nemyslím si, že je to tam tak odlišné.
Ne bih rekla "bliski", ali saraðivali smo pri registraciji.
Neřekla bych blízcí, ale úzce jsme spolupracovali na všech náležitostech.
Tako bih rekla po toj lepoj kapi što nosiš.
Odhadla jsem to, díky té krásné čepici, kterou máš.
Ne bih rekla da je to dobra ideja.
Myslím, že to není dobrý nápad. Zůstat nebo jít.
Ne bih rekla da je to pametno potrošen novac.
I don't exactly think that was money well spent.
Ne bih rekla da ste upoznali ženu poput mene.
Nemyslím, že jste někdy poznal ženu, jako jsem já.
Ne bih rekla da bi moj otac smatrao ovo prikladnim.
Mému otci by to připadalo velmi nevhodné.
Čak bih rekla da sa vijagrom, zamenama za estrogen, za kukove, i neverovatno interesantnim ženama... Žene nikad nisu bile tako interesantne kao danas.
Já k tomu ještě přidala Viagru, hormonální léčbou menopauzy, umělé klouby a neskutečně zajímavé ženy ženy nikdy nebyly tak zajímavé jako jsou nyní.
Znam da je ovo samo govor, ali bih želela da imam minut tišine i da pogledate ova lica jer ne postoji ništa što bih rekla, što može da se doda ovome.
Vím, že toto je přednáška, ale ráda bych udělala minutu ticha a nechala vás podívat se na tyto tváře, protože není nic, co můžu říct, aniž by to zároveň neříkaly ony.
I zato bih rekla da je to zaista najbolji način za donošenje odluka - slediti ono što vam daje smisao u životu, a zatim verovati sebi da možete da upravljate stresom koji dolazi.
Řekla bych tedy, že nejlepší způsob, jak dělat rozhodnutí, je jít za tím, co vašemu životu přinese smysl, a pak si věřit v tom, že zvládnete přidružený stres.
Ali ja ne bih rekla ništa, i kipela bih iznutra.
Ale já jsem mlčela. zatímco to ve mně vřelo.
Lagala bih kad bih rekla da te reči nisu bolele.
Lhala bych, kdybych tvrdila, že ta slova nebolí.
Jednog dana me je pitala: „Zašto je moja glava prepuna stvari koje bih rekla, ali pre nego što one dosegnu usta, zaboravim koje su?“
Jednoho dne mi říkala: „Proč se mi hlavou honí tolik věcí, které bych chtěla říct, ale než stačí doputovat k ústům, zapomenu, co to bylo.“
„Zašto je moja glava prepuna stvari koje bih rekla, ali pre nego što one dosegnu usta, zaboravim koje su?“
„Proč se mi hlavou honí tolik věcí, které bych chtěla říct, ale než stačí doputovat k ústům, zapomenu, co to bylo.“
Ali ja bih rekla da se male stvari računaju.
Odpověděla bych, že malé věci se počítají.
0.3111469745636s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?